Hasičská soutěž O pohár starostky Obce Zdislava

Tak na tuto soutěž jsme do Zdislavy jeli poprvé, útok byl dle požárních pravidel ale na 3 béčka, tudíž a jelikož jsme byli týden před touto soutěží na Všelibickém poháru, tak jsme něco málo měli na trénováno a pilovali jsme jen rozmístění materiálu na základně a důkladně vyčištění koncovek , spojování koncovek a startování k základně. |Kdo někdy byl u nás na Březové, tak ví, že tu máme velice špatný terén na trénování, takže jsme na Zdislavu vlastně trénovali úplně na sucho, takže jsme ani nevěděli, zda to proudaři doběhnou na konec včas. Na tuto soutěž jsme dali dohromady opět 2 družstva, dle propozic byla jen jedna kategorie a to smíšená, že v družstvu musí být min. 1 žena, takže 1. družstvo tvořili- koš Jára, nalejvačka - Hofiček, stroj- Tonda, béčka - Martina, rozdělovač- Vašek a proudaři- Toniček a půjčka od Hradčan- Tomáš. 2. družstvo- koš - Martin Dvořáček, nalejvačka- Jana, stroj- Soňa, béčka - zápůjčka Dáša,rozdělovač- Vašek a proudařky - naše dvojčata- Klára se Zuzkou. Samotná soutěž začínala od 16.00 hodin, takže jsme měli sraz v 13.00 s tím, že budeme ještě na sucho trénovat, ale od rána pršelo a pršelo, takže jsme nad základnu rozprostřeli stan a spojovali materiál na základně, naskládali materiál na vozík, nazuli gumáky a hurá do Zdislavy, no Dáše se moc nechtělo, ale když už , tak už. A pršelo a pršelo. Po příjezdu do Zdislavy jsme se dostavili na hřiště tedy přebrodili k hřišti, po chvilce jsme byli požádáni, abychom se dostavili do místní sokolovny, abychom se tam dozvěděli, zda vůbec soutěž bude či nebude. No tak jsme se tedy všichni přesunuli dovnitř do sucha. Tam jsme tedy pořádnou chvíli čekali, až se všichni sejdou. Pak proběhlo zahájení a předání čestných uznání a diplomů zasloužilým členům. Po skončení tedy už konečně došlo na to rozhodování. Velitel SDH Zdislava požádal všechny zástupce zúčastněných sborů o vyjádření, kdo chce startovat a kdo ne. My jsme samozřejmě byli pro, když už tady jsme , tak do toho jdeme. Některá družstva to vzdala a některá, převážná většina chtěla soutěžit. Takže hurá na útok. Naše děvčata šla jako druhá a my jsme startovali jako 6. Tak honem přezout gumáky a už se těšíme, jak nám voda bude postupně promáčet botasky, protože hřiště bylo víceméně pod vodu, hlavně ta velká kaluž před základnou, ale boj je boj a podmínky jsou pro všechny stejné. Tak děvčata už to mají za sebou, vše se jim povedlo, proudaři doběhli a čas je pěkný. A už se pomalu chystá i druhé družstvo. Před chvilkou bylo i  už bez deště a objevilo se i slunce. tak a teď jdeme už my. Zase opět chčije a chčije. A už startujeme,snažím se oběhnout tu velikou kaluž, ale moc mi to nejde, hlavně pomalu, ať sebou neseknu, tak uf , vše máme spojeno a dopředu. Voda už je tu, tedy v hadicích , vše v pořádku, proudaři doběhli a nastříkali. Tak a teď sbalit hadice a přezout úplně rozmáčené botasky. No a výsledek- družstvo s převahou žen skončili na 4. místě a chlapci se mnou na 3. místě. Porazili nás skoro sousedé Janův Důl a Mladé Buky. Holt s tou mašinou budeme muset něco udělati. Celkově jsme byli spokojeni, až na tu vodu všude kolem!!!!